Kytara pro všechny! díl 2. – Soustředění I.

A přesně o tom bude druhý článek mé série Kytara pro všechny!
Dostane se i na různé návody jak zlepšit soustředění. A  opět nestihneme projet vše, takže čekejte další díl.

 

 

 

 

Pokud vás tato otázka nikdy nenapadla, tak si představte, že se nad vámi sklání chirurg ze kterého je silně cítit chlast a vzlyká, že  se právě rozešel se ženou…hned začnete přemýšlet o důležitosti soustředění. A co teprv zamyšlený řidič, nebo jeřábník?

Schopnost se soustředit se je nedílná součást lidského vědomí. Kdo se dokáže dobře soustředit, tak odvádí lepší výkony, lépe chápe, lépe se učí novým věcem a je produktivnější. Na bojištích, nebo ve sportovních halách je z jednou klíčových složek být přítomen v

momentu a umět číst situaci. Stejně tak je v tom i při hraní na hudební nástroje.

 

Soustředění se dá  dobře trénovat, stačí opět jen připustit si možnost, že můžu a pak hodně, hodně chtít .

 

Prostými slovy…vrchol soustředění je jeho opak! Když danou činnost provádíte naprosto automaticky bezchybně a rychlostí myšlenky, dosáhli jste stavu, který je hlavním cílem tohoto oboru.  K tomu je ale zapotřeb spousta soustředění ;). Nebo vlastně není, záleží jak moc rychle chcete dosáhnout tohoto stavu. Protože…čím víc se budete soustředit, tím rychleji vám to  půjde. Čím dřív začnete, tím lépe.

Mluvím trochu mlhavě, ale uvedu všem kytaristům známý příklad: „Cvičení“ u TV, nebo při sledování seriálů. Tohle drnkání se nemůže počítat do času tráveného soustředěným cvičením ani kdybyste se na hlavu stavěli. Myslím si ale, že by se nemělo provozovat? Ani náhodou! Každá vteřina s nástrojem se počítá, navíc i tímto způsobem objevujete hranici mezi pozorností a automatizací.  To je jedině plus, ale je rozhodně žádoucí trénovat soustředění cíleně při času stráveném o samotě s kytarou. Jedině pak budete mít šanci se opravdu zlepšovat a nepřehrávat jen zažité postupy.

 

Prohlubujte své soustředění. Není jen jedna úroveň, ale nekonečná stupnice. Můžete tohle trénovat celý život…a koukat co se stane :D.

 

 

Prostě je potřeba začít se na něco soustředit. Opět u toho nemusíte mít u sebe svůj nástroj. Dá se to trénovat naprosto kdekoli a bez ničeho. I potmě 😉 (ale doporučuju naopak co nejrušnější místa).

Zkuste na něco teď uvalit svou pozornost. Je jedno na co, na svůj obrázek v hlavě, hádku sousedů na ulici, žárovku na stropě…na tom nezáleží. Jde o to se na tu věc plně soustředit co nejdelší chvíli. Vyčistěte hlavu a soustřeďte se  jen na tu jedinou věc.

A až vám hlavou začnou běžet myšlenky na něco jiného a zjistíte, že už se nesoustředíte, tak se přinuťte vrátit svou pozornost zpátky. A tolikrát – kolikrát budete moct. Pár minut každý den.
A tak to můžete cvičit i s kyktarou. Každé cvičení, které hrajete by mělo mít vaší plnou pozornost. Při hraní se dá soustředit na spoustu elementů – prsty, palec, pravá ruka, sklon trsátka, uvolněnost, tempo, co hraju, co bude za chvíli, atd.
Zkoušejte se zaměřovat na jednotlivé detaily i větší celky. Je jich nepřeberné množství. Ale vždycky se snažte co nejvíce udržet pozornost na některém z nich a neodbíhat od něj po nějaký čas.

 

Je ale naprosto přirozené ztratit soustředění, člověk začne (například u cvičení stupnic) velice rychle myslet na zítřejší schůzku, na film který viděl, na hádku s přítelkyní, nebo mu běží hlavou myšlenky typu: To zní jako tohle, to už to bylo, to se nebude nikomu líbit, atd.
Když máte nějakou zvlášť otravnou představu v hlavě a ubírá vám pozornost, dejte si pauzu a  zaměřte se na ní. Velmi často zjistíte, že ta myšlenka nemá žádnou skutečnou hodnotu a můžete jí nechat v klídku vyšumět. A jestli budete své soustředění cvičit, tak získáte větší kontrolu nad tímhle svým vnitřním dialogem a dokážete si vyčistit mysl a naplnit jí hudbou, nebo čím budete chtít ;).
Samozřejmě to chce spoustu práce, ale jako vždy – jde to.

 

 

Jeden z problémů u začínajících hráčů je, že nedokáží věnovat čas maličkostem. Snaží se cvičit velké části a ty malé nevydrží cvičit delší časový úsek.
Pokud se budete věnovat zvlášť těm nejtěžším detailům, celek už pak nebude přestavovat takový problém. Omezíte svou frustraci, pokud budete trpěliví. Někdy si díky desetiminutovému opakovánímu dvou tónů dokola a dokola vyřešíte problém s dalšími pěti částmi ve skladbě a nikdo vám těch deset minut už z rukou nevezme.

 

Stopujte si čas, který trávíte hraním jednotlivých cvičení. Zkuste hrát například tři minuty stupnici nahoru a dolů, bez přestávky. Zvyšujte si časy a zkoušejte během toho své soustředění. Některé dny to půjde lépe, některé hůře, ale postupně začne převažovat to první.
Nepřelétejte z cvičení na cvičení, nebo od písničky k písničce! Nemusíte cvičit najednou jen jednu věc, ale každé věnujte aspoň nějaký čas. Aspoň vždy zjistěte, proč vás to v ten moment nebaví hrát.
Pokud se budete na to co děláte soustředit, můžete cvičením trávit paradoxně méně času, než člověk, který cvičí v hlubokém zamyšlení a po velkých kusech. On možná zahraje písničku první, ale nebude jí umět a znát tak dobře jako vy.  A vám pak bude příště na naučení se nových věcí stačit kratší doba, než člověku, který plave v celku.

 

 

Vždy by vás to mělo co nejvíce bavit! Všechny mé tipy a rady na téhle stránce jsou jen návody. Žádná čísla na hudbu neplatí. Vymyslete si vlastní variace, které budou fungovat na vás a nedělejte z toho povinnost.  Každý člověk je jedinečný, ale platí, že hudba funguje, pokud je to zábava a nebere se příliš vážně. Hledejte svou cestu, protože to je na životě to pěkný, ne?.

Mějte radost i z malých úspěchů a chtějte být lepší, protože stejných je tu plno :D!

 

Tak pro dnešek končím, snad se vám to líbilo! Dejte vědět, jestli některá z mých rad funguje, jaký máte přístup a jaké zkušenosti s tímhle tématem.

Moc rád si to přečtu Vaše komentáře.
Jinak sdílejte, lajkujte  a pokud byste chtěli dostávat nové články a exkluzivní obsah, tak se přihlašte k odběru novinek emailem.